Obec se nachází v jihovýchodní části mělnického okresu, v úrodné Polabské nížině, na okraji rozlehlých borových lesů. První zmínka o obci pochází z r. 1332 z doby vlády Jana Lucemburského. Lhota patří mezi vesnice, vysazené po r. 1332, po připojení Skorkova, pány z Michalovic na pokraji lesa Boru nebo lesa Brandejského, a zůstala vždy příslušenstvím brandýského panství.
Úrodná pole a lužní lesy dávaly práci i obživu jejím obyvatelům.

Traduje se, že stávala v místě zvaném "Okrouhlík", kde jsou ještě dnes patrné zbytky osídlení.

Za třicetileté války prý byla zničena a na nynějším místě obnovena. Tomu ale odporují purkrechtní knihy, podle nichž pouze grunty purkr. č. 1, 4, 6 a 9 byly po nějaký čas pusté, takže Lhota od počátku stojí na místě vzniku.

Lidé ve Lhotě osedlí všichni byli robotou povinni "na louce v Zadních Přerytinách (u nynějšího Borku) seno roztřásati každej rok, kolikrát by toho koliv potřeba byla. Tíž lidé povinni byli na mostě Skorkovském, kdyžby se koliv opravovalo aneb toho potřeba byla, kolí bíti. Také tíž lidé povinni byli k vyzpravování stavu u mlejna Skorkovského, když by toho koliv potřeba byla, sutinu aneb chvojí voziti. Při té vsi jest louka veliká, slove v Perném, kterouž někdy hajní užívali, ta potom jest byla nájemníku Konětopskému pronajata a potom se pro dobytky klidila".

Od zavedení řádné evidence v pozemkových knihách bylo ve Lhotě vedeno 9 gruntů a jedna krčma. Všechny tyto grunty stojí stále ještě na svých místech, i když některé v pozměněné podobě. Církevní správou náležela Lhota vždy do Staré Boleslavi.

Rozvoj obce nastal v 80. letech 19. století.

  • V roce 1873 byla zřízena severozápadní dráha, která umožnila obchodní styk s daleko širším okolím, směrovaným hlavně na sever do průmyslových center. Specializovaná výroba na pěstování určitých druhů zeleniny, hlavně cibule a okurek, byla hlavním zdrojem příjmů.
  • V roce 1911 byla vybudována silnice směrem na Starou Boleslav.
  • V roce 1915 vybudována zvonička s obecní váhou. Po zavedení elektřiny do obce
  • v roce 1927, která umožnila v mnoha směrech zvýšit produkci výroby, nastalo období vysoké prosperity obce. Začala výstavba rodinných domků, kterých bylo do roku 1939 postaveno 35.

 

pohled 5s  pohled 6s  pohled 4s
Dnes již historické pohlednice obce Lhota


V období mezi světovými válkami měla obec stále ještě charakter zemědělský, jen málo obyvatel odcházelo za prací do továren v blízkém i vzdáleném okolí. Úrodná půda dokázala dát obživu i výdělek. V této době se obec také nazývala Lhota nad Labem.

Společenský život v obci byl na vysoké úrovni. Zájmové organizace dbaly na osvětu těla i ducha každého občana. Již v roce 1897 byl založen dobrovolný svaz hasičů, roku 1898 první organizace sociální demokracie. První veřejná oslava 1. máje byla v roce 1900, když se obyvatelé Lhoty odebrali do Dřís na cvičiště. Tělovýchovná jednota Sokol byla založena v roce 1910. Spolek Baráčníků byl založen v roce 1908. Komunisté se začali organizovat v obci v roce 1925.

V meziválečných letech se začalo rovněž s výstavbou rekreačních domků a chat, v oblasti zvané Lesno. Pod tímto jménem byl vystavěn i hotel s ubytovací kapacitou asi 40 míst. Hotel sloužil k víkendové i dlouhodobé rekreaci. Zařízení hotelu umožňovalo kulturní a sportovní využití. V prostorách hotelu se konala divadelní představení místních ochotníků i taneční zábavy. V roce 1959 byl z hotelu zřízen domov důchodců. V roce 1993 byl zrušen a restituován majitelům. Dnes se objekt opětovně vrací k původnímu účelu.

V roce 1952 bylo založeno JZD. Část obyvatelé opustila půdu a odešla za prací do továren. V osmdesátých letech 20. století JZD sdružovalo 21 vesnic s celkovou plochou přes 7000 ha.

V roce 1960 byla obec správně a územně přiřazena do okresu Mělník.

Nová kapitola obce, která dala obci dnešní ráz, bylo zahájení těžby štěrkopísku v roce 1965.

Potřeba této stavební hmoty pro výstavbu naší první dálnice a metra v Praze a její blízkosti dala práci i našim občanům. Těžba byla prováděna převážně z vody. Vydatný zdroj pramenů vyplňoval vytěžené prostory. Od samého začátku byla vodní plocha využívána ke koupáni. Když v roce 1983 byla těžba ukončena, v lese východně od obce vzniklo jezero o vodní ploše cca 25 ha, při značné hloubce, která místy dosahuje 14 m, které je dnes využíváno pro výbornou kvalitu vody k rekreaci. Vzdálenost necelých 20 km od Prahy z něj učinila vyhledávané a hojně navštěvované místo. Funkce rekreační je v obci převažující. Jí slouží 150 objektů a k trvalému bydlení pouze 120 domů. Možnost letní rekreace v krásné průzračné vodě v klánu lesů a v blízkosti Prahy s možností přímého spojení hromadnou dopravou dala podnět k zájmu rekreantů o výstavbu chat a rekreačních domků. Začalo budování areálu, aby odpovídal požadavkům na úkor vykácení lesa, které umožňuje rekraci cca 10 000 lidí. Zájem o lhotecké jezero často nestačí kapacitně.

V roce 1980 začala výstavba pěstitelských školek lesních dřevin ve správě vojenských lesů a statků. Rozsáhlé pěstební plochy umožňují produkci velice zdravých a odolných dřevin pro naše postižená území a reprodukci lesů. V současné době je oblastní velkoškolka Vojenských lesů a statků Hořovice, jejíž celková plocha je 25 ha, z toho produkční 19 ha, nejvýznamnějším podnikem v obci. Ročně vyprodukuje 2,5 - mil. sazenic, převážně jehličnanů. Výhodné půdní a klimatické podmínky umožňují zemědělcům intenzivně pěstovat ranou zeleninu a brambory.

V roce 1987 obec uspořádala VII. celostátní sjezd Lhot a Lehot za účasti 88 obcí.

Občané jsou zásobováni pitnou vodou z dokončeného vodovodu s vlastním vrtem. Schválený územní plán umožní další rozvoj obce v příštích letech.

V obci je památkově chráněná stavba - brána usedlosti čp. 1. V roce 1990 byla i s průčelím domu opravena. V katastru obce se nachází na místě bývalého lužního lesa několik k ochraně navržených stromů. Jedná se o 3 duby letní ve stáří 300-400 let. Přes čtyři pětiny katastru obce zaujímají lesy, což příznivě ovlivňuje životní prostředí a celkový ráz krajiny.


Škola

Již v době osvícenectví bylo dbáno na otázku vzdělávání, nositelem vzdělanosti na vesnici byla škola. Sice v podmínkách velice skromných, podle toho, jaký zájem projevovali představitelé obce. Škola byla zřízena na "plácku" v roce 1692 v domku číslo 30. Do té doby docházely děti do školy do Dřís. Když v roce 1824 tuto školu zničil blesk, byl domek prodán a nákladem "pamětní Brandejského" byla v roce 1825 postavena škola nová, od r. 1884 dvoutřídní, na místě, kde budova stojí ještě dnes. Tam již děti docházely podle požadavků tehdejších školních nařízení. Škola poskytovala veškerou osvětu, kulturu a vzdělávání v obci. Podíl jednotlivých učitelů na tomto úseku byl dán tím, jak dalece jim život a zájem obce přirostl k srdci. Škola zabezpečovala výuku i dětí z Borku. Jelikož kapacitně nestačila, byla v roce 1885 přistavěna. Svou funkci plnila až do roku 1962, kdy výuka byla zrušena a docházka dětí do 1. stupně školy byla přeřazena do Dřís a do 2. stupně do Staré Boleslavi. V budově školy bylo poté stavební adaptací v roce 1963 zřízeno zdravotní středisko, poskytující služby praktického lékaře, dětského lékaře a stomatologa i pro občany z okolních obcí.


obr 14s
Budova bývalé školy ve Lhotě, nyní zdravotní středisko


Historický vývoj jména Lhota

Lhota (ve Lhotě, ze Lhoty, lhotecký, Lhoták).

  • Roku 1547 postupuje dědictví svého v Brandyse zámku - na Lhotie, w Hlawenczy
  • Roku 1654 Lhota
  • Roku 1788 Hft Brandeis: Krženek - Lhotka - Wowcžar
  • Roku 1844 Lhota Df liegt 1,25 St. w. von Brandeis
  • ~ První republika Lhota nad Labem

Jméno Lhota se u nás vyskytuje velmi často. Vzniklo ze stč. "lhota, lhóta", tj. "polehčení, osvobození, svoboda", srov. stsl. lgota "levitas" a adj. "lehký". To jméno dostávaly osady zakládané na půdě lesní, kde byli osadníci osvobozeni od jisté lhůty, t.j. na přesně smluvený počet let ode všech platů za práci s vykácením lesa vzděláním půdy. Říkalo se o nich, že jsou na lhotě. Pro veliký počet bylo je třeba rozlišovati a to se dělo buď přidáváním jména jejich rychtáře nebo prvního hospodáře - proto se ovšem ten přívlastek časem měnil - nebo podle jejich podoby nebo tvaru, podle polohy, podle bývalé vrchnostenské příslušnosti, podle stáří a jiných okolností.

Kde nás najdete

Kde nás najdete (» mapa)
Boleslavská 47,277 14 Lhota (okres Praha - východ)
telefon: 326 971 008, fax: 326 971 008
email: obec.lhota@iex.cz

Úřední hodiny obecního úřadu a podatelny

Úterý 08.00-12.00  
Středa 08.00-11.00 14.00-18.00
Čtvrtek

17.00-19.00 starostka, místostarosta

Staré stránky obce Lhota

Zastupitelstvo

Starostka: Ing. Radka Kratochvílová
  mobil: 604 225 567
Místostarosta: Ing. Pavel Dvořák
Členové zastupitelstva: Ing. Pavel Dvořák
  Jan Havlíček
  Helena Bayerová
  Ondřej Kolínský
  Ing. Radka Kratochvílová
  Ing. Bc. Renata Prokešová
  Pavel Stránský

Úřad

Účetní: Bc. Petra Plotnárková
Kronikář: Josef Houštecký

Výbory a komise při OÚ 

finanční výbor předseda: Jan Havlíček
kontrolní výbor předseda: Pavel Stránský